Dilema Foglar
Autor: moravák .. Datum: 17.09.2011 17:33:34 .. Kategorie: Historie pedofilie .. 3 komentářůChci v krátkosti reagovat na Danův článek o J. Foglarovi. Mimochodem dobře napsaný článek. Já nejsem tak erudovaný v psaní, tak prosím o shovívavost, ale jen v této oblasti, jinak co se týče faktů a názorů bych naopak uvítal věcné reakce.
Jakési podezření o pedofilních sklonech J. Foglara se objevilo již krátce po převratu, kdy nastal boom (jaké to ošklivé slovo!) vydávání jeho knih. Jistě to nebylo proto, aby se „ukojil hlad“ čtenářů; za většinou lidských jednání hledejme byznys, kšeft, zisky. A tady se daly očekávat slušné zisky. Ani sám autor jistě nepřišel zkrátka, jenomže už překročil osm křížků (narozen 1907) a ačkoliv byl celý život obklopen množstvím lidí, tak, jak se často stává lidem bez rodin, cítil se osamocený. Navíc nabýval dojmu, že jeho příznivci se hlavně chtějí přiživit na jeho slávě. To jsem si nevycucal z prstu; v devadesátých letech jsem byl – jako jeho bývalý nadšený čtenář – také členem SPJF a s J. Foglarem jsem se viděl na jednom setkání v Brně, kde jsem s ním i mluvil.
Myslím, že jsme si tady ujasnili, že pedofilie není nějaká zrůdnost a vlastně ani nemoc. Ta „lěčba“, která se dělá, vlastně není léčbou, alespoň tak, jak já léčbu chápu. Z jeho knih se dá vytušit náklonnost k chlapcům. Promítal si do nich svoje chlapectví, veselý věk bez starostí o obživu, které si ještě nepřipouštěl. „… Umiňoval jsem si, že zůstanu chlapcem do smrti (!) a že nechci mít nic společného s těmi tak zvanými radostmi … - ale podle mého názoru spíše trampotami a starostmi – dospělých lidí…(Život v poklusu 1/9).
Kromě Ládi Vilemína z knihy Přístav volá, o kterém se tu zmiňoval Dan, myslím, že ještě lépe a srozumitelněji Foglar prozradil na sebe své okouzlení chlapectvím v knize Když duben přichází v postavě Fanka, kterou si stvořil podle svého kamaráda z dětství. Ostatně i Vilemína zpracoval podle svého dětského kamaráda Jardy Pacovského, jak prozrazuje ve své autobiografii (1/31). Nu a k tomu Fankovi: V té příhodě, kdy ho přírodopises zkoušel u tabule a dělal vše možné, aby ho mohl zahanbit, nebo na výletě, kdy jej Řezina pozoruje, tam Foglar přímo opěvuje chlapeckou tělesnou krásu. Jistě na tom není nic závadného, jen - v naší kultuře se takové chvalozpěvy „nenosí“.
Slovo „pedofilie“ má stále pejorativní nádech a ještě nějakou dobu jej mít bude. Snad proto jste si vymysleli to ošklivé označení boylover? Nemám to slovo rád, nejsem nadšencem amerikanismů. Je bezvýznamné, nic neříká a proč vymýšlet nové neologismy, když už tu máme hezky řecky pederast, nebo spíše efebofil. Ta slova jsou vžitá a každý ví, co si pod nimi představit. Tedy život pedofilů je dost osamocený i dnes, jak asi musel vypadat v první polovině minulého století, kdy Foglar vyvíjel hlavní snahu ve skautském oddíle, že těmto svým snahám obětoval rodinu i pracovní kariéru? I když asi tehdy nikoho nenapadlo, že by mohl mít pedofilní sklony a myslím, že ani on si něco takového o sobě nemyslel, protože tehdy to nebyl takový strašák a takové nebezpečí, jaké se z toho dělá dnes. Jistě se i sám zapojoval do chlapeckých bojových her svého oddílu a nevyhýbal se při tom nějakým tělesným kontaktům s chlapci, ale nebyl v tom ani náznak nějakého sexu. Naopak všechny jeho knihy jsou přísně asexuální. Dokonce puberťácké narážky na sex příkře odsuzuje, nejjasněji asi právě ve zmíněné knize Když duben přichází (ekrtovci).
(Ani poněkud divočejším hrám se Foglar nebránil. Hrám, které souvisely s nějakým tím svazováním, jak o nich píše v knize Hoši od Bobří řeky; proto jsem nebral stížnosti našeho Péti nějak vážně – to jen na vysvětlení Danovi.)
Komentáře
[20.09.2011 18:12:36] DanielKubeC: Díky moc za tenhle doplňující článek! Měl jsem dřív vědět, žes měl s Foglarem co dočinění a mohl jsem se s tebou o tom poradit, sám se vůbec ve foglarovkách a jeho životu nevyznám jako ty a vařil jsem trochu z vody. Je i dobře, podle toho co psal Péťa, že zřejmě tvůj zájem o foglarovky podědil. pro děti je to určitě prospěšné čtení. A je jistě i hodně pravdy na tom, jakFoglar s dětmi trávil čas a že si tenkrát mohl i ledacos víc dovolit, když, jak správně říkáš, pedofilie nebyla takovým strašákem a skautští vedoucí si snad mohli i dovolit přistupovat k dětem přirozeněji. Bohužel, ale snad i bohudík vzhledem k bezpečnosti dětí, dnes už je na takové projevy společnosti daleko citlivější. A z toho jistě i plynule Péťova vštípená obava, kdy už mu nějaké hry třeba přišly nepřirozené.
[20.09.2011 18:17:03] DanielKubeC: Ještě k tomu slůvku boylover. Jeho užití v titulu jsem vybral zcela záměrně. Přišlo mi zajímavé Foglara jako osobu minulého století dát do souvislosti s takovýmto neologizmem, vlastně jediný věcný důvod bylo vybudovat přitažlivější titul článku. Protože jak z mediálních studií vím, titul dělá půlku čtenosti. Taky nemůžu říct, že bych byl přímo příznivcem toho ne moc vypovídajícího slůvka, a neuznávám názory těch, kteří berou pojem boylover jako něco jaksi čistšího než pedofil. Ovšem na druhou stranu je to i do jisté míry rozlišující slovo, které o pedofilovi rovnou říká, že je zaměřen na chlapce. ne vždy se může hodit výraz efebofil - je to zaměření spíše na dospívající hochy a řada lidí to označení vůbec neuznává. A musím říct, že i pederast na mě osobně zní trochu moc drsně, nevím nevím zda bych se ve společnosti chtěl představovat jako pederast. Ale tvou výtku proti tomu pojmu chápu a do jisté míry s ní souhlasím.
[22.09.2011 12:30:14] sweet4ever: A sem rád že sem si tenhle článek přečetl. Setkal jsi se s Foglarem jo? Nechtělo by se ti napsat něco víc o tom? 