Flarnytryl dostal jeden rok natvrdo ve věznici s dozorem plus následnou ústavní léčbu. A to za dlouhodobé pohlavní zneužívání dvou svých neteří.
Otázka: Kam zmizel Flarnytryl? se v komunitě řešila průběžně prakticky půl roku. Pokud se nemýlím, jeho poslední aktivita na internetu se dá zaznamenat od konce dubna. Bylo moc a moc podezřelé, že člověk, který se dosud tak pravidelně na několika fórech projevoval, který má i vlastní web, o sobě najednou nedává slyšet. Může se to stát komukoliv z nás, že se náhle odmlčí, a zbytek komunity pak netuší, co si myslet. Veškeré pátrání může být k ničemu, protože o sobě většinou nešíříme dostatek osobních informací. Myslím, že Flarnytrylovo zmizení způsobilo v komunitě hodně nervozity.
Nikdo nemůže Flarnytrylovi upřít jeho snahy o informování veřejnosti a velmi statečné jednání na řadě stránek a blozích. Pro mnohé byl důležitým spojníkem s komunitou, hodně lidí si ho vážilo, a Flarnytryl jim pomohl. Patřil k nejvýraznějším osobnostem komunity. O to víc vzbuzovalo taky obavu, co může spustit soudní proces s ním, neobrátí se pak podezřívavost veřejnosti vůči celé komunitě? Nebo dokonce, není tento proces jen dobře kalkulovanou pastí na pedofily, nečeká brzy zatčení někoho dalšího, kdo si dovolil o pedofilii veřejně mluvit příliš otevřeně?
Vzpomínal jsem si na známé Flarnytrylovo heslo: Jsem pedofil no a co? Chtělo by se odpovědět: No a tohle. Seš pedofil a skončíš ve vazbě, mimo kontakt s dětma, vyvrženej společností, a snad jen právě proto, že seš pedofil. Snad nás to jednou čeká všechny? Chmurné myšlenky.
Z nepřímých informací, z krátké reportáže na Nově, se dalo soudit, že byl Flarnytryl zatčen. Mohli jsme jen spekulovat o důvodech. Jednou ze spekulací bylo, že někdy v minulosti, snad pět let nazpátek, natáčel dost odvážná videa svých neteří, a že tedy může být podezírán z výroby a držení dětské pornografie. Všechno se potvrdilo, až když se konečně zjistilo, že Flaranytryl skutečně je ve vazbě.
Paranoia
Nemohu popřít, že jsem cítil před soudem notnou nervozitu. Stále jsem si opakoval, do čeho jsem to zase vlezl, jestli všichni nejsme až moc neopatrní. Vždyť my se jim vnucujeme přímo do utahující se smyčky. Flarnytryl některé z nás znal osobně. Ve chvíli, když už mu opravdu bude téct do bot, nemohlo by jej napadnout začít ukazovat do soudní síně, že rozhodně není jediným pedofilem, který se procesu účastní? Vždyť i on sám byl prý udaný dobrý kamarádem, i když nejspíš nepedofilem, který byl z nějakých důvodů zatčen. Sáhněme si do svědomí, co všechno bychom dokázali, koho udat, komu zničit život, když by nám samotným šlo o život?
Ano byl jsem spíš paranoidní, ale když jsem procházel detektorem kovu, pan policista se na mě mračil, svíraly mě všelijaké představy. Soudní pomocnice si pak od nás chtěla ještě navíc vybrat občanky, což pro člověka, který se svým jménem ohání jako já, není příliš veselá situace. Ale naštěstí se záhy vysvětlilo, že potřebuje jen průkazy lidí k soudu předvolaných.
Soudního řízení se nás zúčastnilo pět pedofilů. Kromě nás zde byla Flarnytrylova rodina – otec, matka a bratr, pak už jen žalující rodina. Cca tedy asi 12 lidí. Necítili jsme se zde příliš patřičně, bylo možné nás rychle prokouknout, jaké důvody nás k soudu přivedli. Zachytával jsem každý podezřívavý pohled ze strany žalujících. Celou dobu jsem se bál, že mě někdo z nich osloví. Radši jsem měl sklopenou hlavu, nedíval jsem se jim do očí. Jako bych nějakou část společné viny cítil i v sobě?
Všem nám projel mráz až do morku kostí, když se před soudní síní objevily také obě holčičky, kterých se proces nejvíce týkal. Snad je někteří z nás i poznali? Možná jim Flarnytryl ukazoval nějaké fotky. Už vůbec jsem se neodvážil reakce holčiček pozorovat, ale zdály se zpočátku bezstarostné, jako by se jich to tolik netýkalo. I když se každou chvíli tulily ke svým rodičům, kteří se je vší silou snažili rozveselit, odreagovat. Plnili svou úlohu moc statečně, stejně jako byly statečné i holčičky. A kus od nich my, povětšinou radši mlčící a pak Flarnytrylova rodina. Tři ostrůvky lidí, uzavřené samy do sebe, všichni natěsnaní v jedné malé místnosti před soudní síní, kde bylo slyšet každé slovo.
Čeká se na právníka
Dva policisté přivedli do síně Flarnytryla. Na rukou želízka, v černém obleku. Krátce se podíval i do naší řady, snad někoho z nás i matně pozdravil. Dvířka oddělující místa pro sezení od hlavní síně vypadala jak z nějakého westernového saloonu. Otevřela se a pak se ještě notnou chvíli komíhala sem a tam, jediný zvuk, který v sále zněl. Flarnytryla dovedli k místu obžalovaného a želízka mu sundali. Soudkyně jej vyzvala, ať se posadí.
Ještě předtím chtěla do síně vejít i maminka s oběma holčičkami, ale naštěstí byla upozorněna, ať zatím počkají na chodbě. Uvědomil jsem si, že když Flarnytryla vyváděli z vazební cely, mohl se tam s nimi minout. Viděly ho ty holčičky? Co mohly cítit? Jak vůbec berou, že člověk, který pro ně byl nejspíš emocionálně velmi důležitý, teď kolem nich prochází v poutech? A snad si taky nevyčítají, nemají pocit provinění, že se do vězení dostal kvůli nim? Anebo už víc chápou, co se s nimi stalo, mají z člověka, který jim dřív byl blízký strach? Cítí k němu odpor, nebo i vztek? Samé otázky, nejde najít odpovědi.
Ticho trvá, nikdo se neodváží ani šeptat. Všímám si, že za soudním stolcem sedí tři ženy, uprostřed hlavní soudkyně. Žalobkyně je rovněž žena, rudolící blondýna, vypadá dost výhružně. Hned mě napadlo, že rovnou se čtyřmi ženami proti sobě nemá Flarnytryl v tomto procesu nejlepší vyhlídky. Jeho obhájce byl sice muž, ale podle všeho se k soudu ještě nedostavil. Začíná se telefonicky shánět obhájce, a nervozita na všech stranách stoupá.
Obhájce pořád nikde, nebere ani telefon. To opravdu nikomu nepřijde příliš profesionální, ale jistě, vždyť Flarnytryl je pedofil, tak no a co? Pedofil přeci nemusí mít stejná práva jako jiný, právoplatný občan. Má vůbec právo na to, aby ho někdo hájil? Kdo vůbec by se chtěl zastávat pedofila…
Hrozí, že pokud se obhájce bez vysvětlení nedostaví, bude soud odročen. Jsme prozatím vykázáni na chodbu, Flarnytryl je odveden po chvíli zpět do cely. Čeká se. Vlastně celý soudní proces je jen takové čekání. Čekání na naději, čekání na trest… nebo už to samotné čekání je trestem? Nejistota, nejen pro obžalovaného, ale pro všechny v sále.
Uslyšíme tlumený pláč. Mám tu smůlu, že stojím opřený o zeď tak, že vidím i do druhé části místnosti, kde je žalující rodina. Mladší z holčiček se choulí na židli, tvářičku má v dlaních. Její maminka klečí vedle ní, ještě společně se starší sestřičkou ji utěšují. K utěšování se záhy přidává i zbytek jejich rodiny, ovšem další z žen také pláče.
Proč to? Samy se bojí výsledku procesu? Je to nervozitou? Každopádně je to naprostá bezohlednost soudního řízení, které se navíc uměle protahuje, znervózňuje všechny přítomné. Nejhorší, když se takový soud týká dětí. Když nutí být děti přítomné, když nutí děti plakat. Ale na čí straně je největší vina? Ano, bohužel na straně Flarnytryla. On měl za ty holčičky největší zodpovědnost, on je svým jednáním dostal do téhle hrozné situace.
„Tu ani nemusíme bejt…“ prohodí starší pán, později zjišťuju, že Flarnytrylův otec. Jsme tam v předsíni namačkaní, stojíme opření o zeď, atmosféra houstne. Chvílemi zevlujeme venku, pryč z té stísněnosti, kde si šeptem můžeme aspoň trochu otevřeně promluvit o tom, co se kolem nás vlastně děje. Cigára docházejí.
Obhájce konečně dorazil, opět jsme vpuštěni dovnitř a Flarnytryl předveden. Vzápětí se ale dozvídáme, že hlavní líčení proběhne bez přítomnosti veřejnosti. Kvůli tomu, že se bude jednat o nezletilých a proběhnou rovněž jejich výpovědi. Kdybychom byli příliš senzacíchtiví, asi by nás tohle naštvalo. Hrozí, že pokud uslyšíme pouze vynesení rozsudku, nikdo se objektivně nedozvíme, jaké obvinění přesně bylo. Ale vlastně opouštíme soudní síň rádi. Jen těžko by kdo z nás rozchodil výpověď těch dvou holčiček. A hlavně jsme rádi, že aspoň takhle to snad pro ty holčičky nebude tolik těžké mluvit o svých intimních věcech. I když těžké to určitě bude.
Rozsudek se blíží
Po upuštění sálu, na nás promluví Flarnytrylův otec: „Tak nás zase vyhnali, co?“ Hrozí, že se bude vyptávat dál, a ta hrozba se rychle naplňuje. „Vy jste jeho kamarádi?“
Co mu na tohle říct, s Flarnytrylem jsem se nikdy nesetkal, ani s ním nemluvil. A přesto se mě jeho osud týká, ale způsobem, o kterém nedokážu, ani nemůžu otevřeně hovořit.
„Tak nějak,“ řekne někdo z nás.
„A co si o tom všem myslíte?“ Pokračuje otec, a my jen krčíme rameny. „Vůbec se mi nelíbí, jak s ním jednají, když už se to všechno stalo před lety a oni s ním takhle…“ zachytím ještě, ale už se pro jistotu klidím z místnosti. Právě včas, od zbylých otec vzápětí začal vyzvídat, zda se s Flarnytrylem známe po internetu. Dost možná je mu jasné, co jsme zač.
Další dobře dvě hodiny čekání. Trávíme čas postáváním, přerušovaným spánkem, pročítáním mobilu, všechno, abychom se vyhnuli případným očním kontaktům s ostatními lidmi v místnosti. Neodvážíme se mezi sebou ani moc hovořit, co kdyby někdo poslouchal?
Flarnytryl je opakovaně vyváděn a znovu vpouštěn do sálu. Uvnitř se střídají svědci. Jako poslední přicházejí na řadu postupně obě holčičky, které dovnitř doprovází jejich maminka a nejspíš dětská psycholožka.
S průběhem procesu mírně nervozita opadá. Flarnytrylův otec k nám občas něco prohodí pro pozvednutí atmosféry, usmějeme se, nebo krátce odpovíme. Tohle není prostředí na jakoukoliv debatu. Jsme spíš otupělí, rodina holčiček většinu času tráví venku. Zaslechnu, že říkají, že byli před soudem hodně nervózní a báli se, ale teď, když už to probíhá a konec se blíží, není to tak hrozné. Starší holčička poslouchá empétrojku, ta mladší se většinou baví s rodinou, zabavují ji. Občas je slyšet i dětský smích, brebentění. Každý z nás zřejmě miluje roztomilé hlásky dětí, ale zde v tomhle prostředí soudu, se ty hlásky zdají hrozně nepatřičné, až děsivé. K soudní síni prostě dětský smích nepatří.
Flarnytryl je naposled vyveden ze síně, tentokrát vychází i jeho obhájce. Soud se uvnitř radí. Nezaslechneme moc, obhájce se baví s rodiči. Prý padli návrhy na rok ale také na tři roky ve vězení. Je nám jasné, že už to nebude trvat dlouho. Konečně smíme vstoupit, maminka holčiček s nimi naštěstí zůstává venku. Je dobře, že neuslyší, jak rozsudek zní.
Všímám si tváří všech zúčastněných, napětí je v nich cítit. Co si rodina holčiček nejvíc přeje? Chtějí co nejtvrdší trest? Flarnytrylův bratr se s nimi na chodbě normálně bavil, oslovoval i holčičky, jak to snášejí a co dneska ještě budou dělat. Jaké jsou asi vztahy mezi těmi dvěma rodinami? Jak spolu dokážou vycházet po tom všem?
Flarnytryl přichází a všichni povstaneme.
Zhruba citace vynášeného rozsudku: „Obžalovaný byl obviněn za pohlavní zneužívání svých dvou neteří, které probíhalo v rozmezí roků 2006 – 2010. Tato činnost většinou probíhala jak v jejich bydlišti, tak na chatě, a to způsobem takzvané hry na doktory. Nezletilé i obžalovaný se obnažili, obžalovaný je přiměl dotýkat se jeho údu, ač u něj podle výpovědi nedošlo k ejakulaci. On sám je osahával, dotýkal se jejich genitálií a několikrát rovněž jejich genitálie olizoval. V jednom případě při tomto obě nezletilé natáčel, probíhalo to při koupání ve vaně, kdy je obžalovaný vyzval k natáčení se slovy: „Tak se mi holky ukažte.“ Obžalovaný si uvědomoval, že jsou obě dívky nezletilé a pod ochranou zákona. Měl schopnost rozumově tuto situaci posoudit. Obě poškozené toto jednání potvrdili, i obžalovaný se veskrz ke všemu přiznal.“
Zdůvodnění rozsudku: „Obžalovaný se odsuzuje k jednomu roku nepodmíněně ve věznici s dozorem. Následně poté podstoupí časově neomezenou ústavní léčbu, která po určité době a kladném průběhu může být na návrh změněna na léčbu ambulantní. Dále se mu ukládá na dobu 5 let zákaz vykonávání pracovní činnosti s dětmi mladšími 15 let. Toto je zdůvodněno, že pro něj děti starší 15 let nejsou v tomto směru nijak zajímavé. Podle paragrafu se možný rozsudek pohyboval ve výši od jednoho do osmi let. Státní zástupkyně navrhovala trest odnětí svobody ve výši dvou let, soud se nakonec rozhodl přiklonit se k nižší sazbě trestu, zdůvodnění je takové, že se obžalovaný ke svým deliktům přiznal, s policejními složkami po celou dobu spolupracoval. Rovněž si uvědomuje svoji deviaci, je proto vhodný k následné léčbě, s kterou sám souhlasí. Přikláníme se i k výpovědi obžalovaného, kde své činy zdůvodňuje. Je si vědom svého deliktu. Přednesl také vysvětlení své deviace a také vztahu, který k oběma poškozený měl, a který pro něj byl velmi důležitý, nepřál si nijak poškozeným ublížit, ten vztah bral jako, dá se říct určitou, náhražku vztahu s dospělou partnerkou.“
Dále soudkyně ještě zmínila, že se jak strana žalobce, tak obhájce může proti rozsudku odvolat, obě strany si nechaly čas na rozmyšlenou. Proto se výše trestu u okresního soudu může ještě změnit. Ač jsem byl po vynesení v dost rozporuplném stavu, snažil jsem si všímat výrazů na obou stranách. Byli rodiče dětí spokojeni s výší trestu? Co si o tom celém myslela Flarnytrylova rodina? Jeho otec zmiňoval, že se to událo před lety, ale teď se ukázalo, že k tomu docházelo ani ne před pouhým rokem. Neznali snad ani oni všechny fakt a rozsudek je šokoval? Nedokázal jsem to vyčíst.
A co jsme si o tom všem měli myslet my? Shodli jsme se, že jsme na straně těch holčiček, že i když Flarnytryla nějak známe, i když si i můžeme vážit jeho práci pro komunitu, nemůžeme ho nijak ospravedlňovat za to, co udělal. Ale nadchází otázka, co je vlastně strana těch holčiček? Pokud budeme zjednodušovat, jak mají dospělí tak rádi, dobereme se pravdy?
Můžeme uznat, že své holčičky měl Flarnytryl rád, že jim nechtěl ublížit. Je zcela pravděpodobné, že i ony měly rády jeho, byl pro ně v životě důležitou osobou. To je dar nás pedofilů, dokázat se stát pro děti velmi důležitými. A za ten dar musíme být jen a jen vděční, a nikdy ho nezneužít! Dovolím si to říct, existuje možnost, že to, že s těmi holčičkami praktikoval sex, jim nijak zvlášť neublížilo, snad se to i jim líbilo, snad to nebraly nijak negativně. Ale on tím způsobil, že se jeho milované holčičky dostaly před soud, že tam trpěly, snad i kvůli němu, že cítily smutek ze ztráty milované osoby, i hanbu, zmatek, který se na ně kvůli tomu všemu snesl. To všechno byla odpovědnost a vina Flarnytryla. Nechtěl jim ublížit, a chtěl do jejich života vnášet radost. Ale svou vinou jim ve vzpomínkách způsobil skvrnu, kterou si ponesou do života. Tu skvrnu nikdo nesmaže, stejně jako nikdo nesmaže Flarnytrylovu vinu. Odpustit někomu ublížení dítěti není možné.
Po přečtení rozsudku, ač nás soudkyně vyzvala k opuštění soudní síně, zůstali jsme ještě chvíli strnule sedět. Myslím, že se nám v tu chvíli nikomu nechtělo vůbec nic. Flarnytryla odváděli zpátky do vazební cely, aby byl záhy zřejmě eskortován do věznice. Kdy se odsud dostane? Možná již za půl roku, jelikož už půl roku strávil ve vazbě. Možná bude moct i požádat o předčasně propuštění po půlce vykonaného trestu. A pak léčebna. Těžko říct, zda mu někdo z nás přál, aby se dostal na svobodu co nejdřív. Za to co udělal, jsme ho ani vnitřně nemohli ospravedlňovat. Za nějaký čas nám k tomu možná poví své, pokud se znovu odváží do komunity přijít.
Zamyšlení
Nás všech přítomných se soudní řízení hodně dotklo, všichni jsme si museli v hlavě srovnat, co jsme zažili a co to znamená. Věřím, že každého, kdo se o tento případ zajímá, je jeho průběhem i rozuzlením nějak zasažen.
Při pročítání Flarnytrylova blogu notně ztrácím iluze. Dokázal psát, tak jak psal, zakládat si na neubližování dětem, stavět své teorie na tom, že pedofilie není sex s dětmi. A během toho dělal, co dělal. Je to pořádná dávka pokrytectví? Možná byl opravdu vnitřně přesvědčen, že svým jednání svým milovaným holčičkám neubližoval. Pak je to spíš naivita až hloupost. Každopádně tím, že je dostal do této situace, před soud, před nutnost mluvit o svých nejintimnějších věcech, dostal je také do situace, že přišli o něj, o člověka na kterém pravděpodobně citově lpěli, tím je poznamenal do života, nevratně jim ublížil.
Jak k tomu všemu má komunita přistupovat? Máme o tom radši mlčet, skrývat svou hanbu, že někdo z nás byl takových věcí schopen? Chyba jednotlivce není chybou celé komunity. Flarnytrylova činnost na internetu ve spojitosti s jednáním s dětmi z určitého úhlu pohledu může diskreditovat snahy v naší komunitě. Přesto já stále věřím, že je mezi námi většina lidí, kteří své názory říkáme upřímně. Veřejné mínění rádo mávnutím ruky odsoudí celou skupinu za činy jednotlivce. Jejich chyba. Na nás je, abychom se o to víc snažili pravdivě a upřímně informovat o problematice pedofilie, abychom případně odčinili škodu, kterou možná Flarnytryl napáchal.
Nejsme Flarnytryl. Každý z nás je individuální osobnost, někdo snad mohl brát Flarnytryla jako kladný vzor pedofila. V tom jsme se spíš mýlili. Ale všichni můžeme brát Flarnytryla jako velké varování. Život nás může přiblížit jeho situaci, my se ovšem musíme co nejvíce vyvarovat takových následků. Základ je, abychom se drželi toho, že všechno děláme pro děti. Nikdy nedat průchod své sobeckosti, vždycky myslet jen na prospěch dětí. Pak se nestaneme dalším případem Flarnytryl.
Jedno vím jistě. Nedokázal bych nikoho ze svých pedofilních přátel vidět na místě Flarnytryla. Nedokázal bych ani slyšet pláč některého z dětí, které miluji, a nemoct ho utěšit, obejmout, protože bych měl na rukou pouta. Tak se dá tento soud brát jako největší poučení nám všem. Sedět tam a pozorovat dění kolem, ale i dozvědět se o tom jak to probíhalo, beru jako tu nejlepší terapii, jak udělat všechno proto, aby nikdo z nás takto žádnému dítěti neublížil.
Konec - případné pokračování v komentářích
[08.10.2011 12:49:35] Tomi: Moc pěkně napsané. Já to snad ani rozepisovat nebudu protože to takhle nedokážu
[08.10.2011 13:15:08] DanielKubeC: Tomi: tomí a top já bych naopak bylmoc rád dybys to rozepsal, každý na to má svůj individuální pohled, a každý ten pohled je důležitý
[08.10.2011 13:16:20] Tomi: Je ale nevím jestli já to takhle dokážu
[08.10.2011 14:07:13] sweet4ever: Je to docela hard core co se děje s fla, uff, jsem nedočkavý na další část. S tou nervozitou v komunitě ze zmizení fla je to určitě pravda, i já vlastně díky tomu podnikl jedno zmizení. A vůbec bych to do fla neřekl, snad se ještě dočtu jestli byl obviněn za "dalekou" minulost nebo je snad fotil a osahával někdy v blízké době? Dík že jste byli tak odvážní a zašli na s. proces, musela to být určitě velká paranoia a ani se nedivím. S delším komentem k téhle kauze si počkám na konečný článek jestli bude.
[08.10.2011 14:20:16] Tomi: sweet4ever: jo tak zážitek to byl docela stresující ... baly jsme se všichni no
[08.10.2011 17:13:35] (profil smazán): Velice silné a zajimavé víc se k tomu neodvážím říci
[08.10.2011 19:07:43] duppo: fakt děs vidět ty holčičky a pak Flarnytryla v poutech... no comment
[08.10.2011 20:06:52] DanielKubeC: emocionálně i morálně to na nás zapůsobilo na všechny. Buďme rádi za jednu věc, ani jednou u soudu nepadl nick Flarnytryl, aspoň co jsme mohli slyšet. Ani jendou se neřešilo v obvinění jeho internetové působení. Jednak je dobře, že jeho případ není spojován veřejně s pedofilní komunitou. Jedna je to kladnej signál pro nás, že se do vězení opravdu nedostal kvůli svým veřejným aktivitám, ale čistě kvůli těm soukromým
[08.10.2011 20:25:31] duppo: DanielKubeC: takže by se skoro dalo říct "dobrá zpráva pro nás"? sakra já umím být někdy tak hnusně cynickej 
[08.10.2011 21:16:41] ksoft: Je mi stoho blbe. Veril som mu vše co psal a pak tohle. Byl sem asi moc naivny.
[08.10.2011 21:18:28] ksoft: Ja již nevim jak definovat pedofilií ja to beru jako prokleti ale to zavisy od situace kterou prave proživam.
[08.10.2011 23:07:33] DanielKubeC: ksoft: a víš že je i možný že to co psal myslel upřímně? naše životy jsou paradoxy. I pro něj se zřejmě pedofilie stakla prokletím, musíme se tomu vyhnout, nebo aspoň tomu, aby se naše pedofilie nestala prokletím pro jakýkoliv dítě
[08.10.2011 23:48:25] sweet4ever: Fla sem neznal moc dlouho, takže jestli s tím přestal, tak psal ze svých zkušeností o hranicích atd. Mě napsal docela hodně informací za které jsem byl rád. Před mým podniknutí útěku, sem si myslel že fla někdo obvinil neprávem, že je nevinný a někdo mu jen znepříjemnil život třeba z paranoi, nebo závisti,... tak nevím jestli být za to rád... Ta představa být takhle v kůži fla v soudní síni s darlou, je opravdu velké poučení jak píšeš na konci článku. Myslím že by jsme o tom měli mluvit a rozhodně ne mlčet.
[08.10.2011 23:57:44] DanielKubeC: sweet4ever: zkušenost nám ukazuje, že se skutečně do vězení dostal za své činy s dětmi a ne jak o dětech a pedofilii psal. Na tom je i trocha optimistického. Náš pohyb v komunitě nás spíš neohrožuje. I když se někdo pohybujeme na hranici legálnosti, pokud neklesneme pod tu hranici, nečeká nás to nejhorší. To že do svý problémů zatáhneme děti.
[10.10.2011 15:02:30] DanielKubeC: do článku byla přidáno ještě doplnění k rozsudku. Flarnytrylovi byl rovněž uložen zákaz vykonávání práce s dětmi na dobu 5 let. Musím říct, že to mě taky docela překvapilo. Snad to vycházelo i z toho, že zaměstnavatelem byla jeho práce hodnocena kladně. Ale stejěn bych řekl, že někdo, kdo se dopustil činu jako Flarnytryl, by měl mít doživotně zakázáno pracovat s dětmi. I dyž zápis v trestním rejstříku o pohlavním zneužitím, mu snad odpovědnou práci s dětmi tak jako tak nedovolí.
[16.10.2011 09:22:30] (profil smazán): Je to tedy šok ... Ale nenazval bych Flarnytryla pokrytcem. Nevím, co vše se přesně dělo, ale nemusíme nutně věřit všemu, co je napsané v rozsudku. Je možné, že Flarnytryl děti zneužil jen jednou v roce 2006, pak se napravil, začal psát na internet a stal se jednou z nejvýznamnějších morálních autorit naší komunity. A v skrytu doufal, že na jeho poklesek z mládí se nepřijde a že to děti nijak nepoškodí - protože zneužití dětí pedofilem je obvykle delikt "s odloženou účinností", samotné osahání či vyfocení dětem většinou neublíží, to nastane až při trestním řízení. Jeho naděje se nesplnila, na vše se přišlo, a jeho bezproblémové vztahy s dětmi v letech 2007-2011 byly zpětně interpretovány tak, že jestliže jeden jeho kontakt s dětmi v roce 2006 byl sexuálním zneužitím, pak i všechny následné kontakty musely být sexuálním zneužitím - rodiče ani soud si to nedovedli představit jinak, a Flarnytryl jim neodporoval, aby své milované nevystavil delší konfrontaci, než bylo nutné. Nebo tomu dokonce během policejně-soudního kolotoče sám uvěřil.Takže není nutné si to představovat tak, že Flarnytryl psal na internet pokrytecké morální eseje a zároveň se podle nich sám neřídl. Řídil, pouze svůj dávný prohřešek už vymazat nemohl.
[16.10.2011 10:09:39] DanielKubeC: Gabriel Svoboda: Velmi ti děkuji za komentář! To co zde navrhuješ je další, zcela možný výklad. Kdybych spekuloval, můžu ti oponovat: Flarnytryla jsi nějak znal, zřejmě sis ho hodně vážil, a tak si ho i po zjištění jeho činů nějak idealizuješ? Ale jak říkám, pouze spekuluji a tvůj návrh uznávám. Můžu jen spíše zopakovat, v rozsudku bylo uvedeno, že k zneužití docházelo pravidelně. To, že se to dělo prakticky v rozsahu pěti let, Flarnytrylovi dost ublížilo, pravděpodobně, kdyby se to skutečně stalo pouze jednou, mohl vyváznout s podmínkou. Ale on se přiznal k tomu, že se to dělo v takto dlouhém rozsahu. Ovšem v krátkém rozhovoru s jeho otcem nám naopak bylo sděleno, že se to celé stalo už před lety. Takže skutečně - kde leží pravda? Možná si někdo Flarnytryla idealizuje, ale možná jsem já byl příliš naivní, když jsem doslovně věřil rozsudku. Každopádně ti ještě jednou za tvůj názor velmi děkuji.
[16.10.2011 12:45:35] Tomi: Gabriel Svoboda: Ahoj! I já jsem byl přítomen soudu s flarnytrylem tak sem také něco napíši. Já si o tom raději nemyslím nic jestli je zneužil jen jednou a nebo víckrát v tom 4letém období, zase si myslím to že když se do dostalo ven bylo těm holkám ublíženo asi nejvíc. On miloval je oni měly rády jeho jsou to přeci jen děti a něvěděly co se to asi dějě, ale dozvěděly se to tím dosti špatným sbusobem což je soud (vyslýchání atd.) Já jen tiše doufám že ty holčičky z toho nebudou mít nějaké trauma že na to mají ještě takový věk že na to zapomenou. Co se táče mě mě to dalo do života tolik že když budu já v krátkých a pujde na mě nějaká špatná věc (zneužítí) tak si vzpomenu na to co jsem viděl a slyšel ze soudu (nejvíce mě asi položily ty holky když jsem slyšel jak tam pláčou) a odradí mě to protože bych tohle zažít nechtěl.
[16.10.2011 13:23:01] DanielKubeC: Tomi: právě, přesně Tomi. Ona je tam stále ta otázka, za to že se ty holčičky dostaly do té situace - soudu, vyslíchání, může za to bezcitná, bezohledná společnost? Ale já musím říct, že si myslím, že to bylo na odpovědnosti Flarnytryla a že on jim tu situaci svou vinou přivodil. Proto ho jaksi nemohu a ani v článku neobhajuju.
[29.10.2011 22:19:26] (profil smazán): Ahojte,
[29.10.2011 22:31:47] (profil smazán): Tak znovu ahojte, pardon nejako som sa pomýlil a klikol na Enter
Takže ak dovolíte vyjadril by som (aj keď trochu neskoro) svôj názor na flarnytryla. Poznal som ho len z netu, je to človek ktorý pomohol aj mne dať sa dokopy, vysvetlil mi že peodif nie je len človek čo ubližuje deťom a zabíja ich... Vďaka nemu som ešte tu a píšem tento článok a som mu za to moc vďačný. No vadí mi jedna vec a to že flarnytryla veľa ľudí súdi podľa toho čoho sa dopustil... No nikto sa nesnaží pochopiť prečo sa to stalo, jak sa to stalo... Už posledný rok sa ani nedotkol dieťaťa, takže už z toho je jasné že sa snažil zmeniť, snažil sa napraviť čo spravil. Otázka ktorú si furt kladiem je: Ublížil naozaj tým dievčatkám on? Alebo im ublížil ten súdny proces a všetok ten chaos okolo toho? Podľa mňa ak to tie dievčatká dovolili tak im to ani nevadilo, určite nešiel proti ich vôli... ublížil im ten súdny proces, všetci ľudia čo ich začali obskakovať, robiť z nich chudáčikov a tak... Keby to nezačali riešiť cez súdy tak by tie dievčatká ani nezaplakali, nemali by dôvod, keďže rok už ubehol a najskôr na to už ani nemysleli... Mal ich rád určite, určite im moc pomohol... A koľko ďaľším deťom a aj pedofilom pomohol pri riešení ich problémov? Na to súd zabudol? Na to ľudia zabudli? Není to férové súdiť človeka podľa jednej veci... Není to zlý človek, snažil sa ľudom (aj deťom) pomôcť, podľa mňa si takýto osud nezaslúžil... Jo určite liečbu áno, ale väzenie je trochu prehnané podľa mňa... Dúfam že keď sa vráti tak nám niekedy napíše, neviem ako vy no ja mu určite druhú šancu dám. Viem veľa ľudí somnou určite nebude súhlasiť s tým čo som napísal... Ale vyjadrite sa a môžeme o tom poprípade podiskutovať. ďakujem za to že ste to celé prečítali, nie som dobrý spisovateľ takže snáď som vás neunudil
Pekný večer, Ninja
[29.10.2011 22:36:53] Tomi: Ninja: Sakra pěkný
Nu musím ti říct že na to něco pravdy je ... Ty holčiky mu to určitě povolili a soudní proces jim ubližil... Jenže já tam byl a ty holčičky jsem slyšel plakat. A v tu chvíly do mě vlej takovej vztek na stranu Fla. Ale když se opravdu nad tím zamyslíš udělal chybu a chybu udělá každej. I já jí udělal a odpuštěno mi bylo... Každopádně já flarnytryla neznám vůbec a jestli se ozve hodím s ním pár slov 
[29.10.2011 22:39:17] (profil smazán): Tomi: Jo plakali... ale rozmýšlal si prečo? čo im asi hovorili rodičia? niečo takéto asi: To je ten človek čo vám ubližoval! To je ten čo vás zneužíval, čo vás nemal rád, čo vás chcel len aby sa sám uspokojil, atď atď atď... Preto boli nešťastné a plakali lebo z nich všetci robili obete... aký dôvod by mali plakať rok po tom čo sa to stalo? tie sa na to najskôr ani nepamatali 
[29.10.2011 22:46:44] DanielKubeC: Ninja: anebo opravdu plakaly proto, že je ve vězení, že už se neuvidí s někým koho měly rády. Fakt složitý - i ty vztahy mezi těmi rodinami byly složité, přece ty holčičky byly součást jeho rodiny, jeho bratr, který vedle něj seděl v sále se tam s nimi normálně bavil, ta situace byla skutečně hodně složitá
[29.10.2011 22:51:06] DanielKubeC: tvůj názor naprosto uznávám a i já si myslím, že by měl mít Flarnytryl další šanci. Zcela respektuju že řadě lidí pomohl, pro mnohé byl inspirací. To nejsou zanedbatelný věci a snad dyby se dávaly na misky vah, kam se to převáží? Vyčítám mu pár dalších věcí, které není ani třeba říkat, ale jedna důležitá mě napadá. Jsou lidi, kteří řeknou, když selhal Flarnytryl - ten idol pedofilů, není to tak že kdokoliv z nás může selhat nebo snad jednou selže? A já říkám že není, a že Flarnytrylův případ je poučnej ale ne v tom, aby kdokoliv říkal, že všichni pedofilové jsou jako on.
[29.10.2011 23:17:32] Tomi: Ninja: I to je sakra možný a nebo jak říká Dan že plakaly kvuly tomu že je ve vězení. Nevím do hlaviček jim nevidím.