Tento spisek býval kdysi ve volném prodeji, dokud někdo osvícený nenařídil jeho zákaz. Proč? Proč je špatný návod, jak vejít v něžný sexuální vztah s dítětem?
Za knížkou údajně stojí kolektiv autorů, který tvoří autor pod přezdívkou Mule, dětský psycholog, pedagog a specialista na socializaci, „zkušený opatrovník dětí“, a zkušený mnohaletý zneužívač dětí, který stále nebyl dopaden.\r\nO účasti toho psychologa a pedagoga si dovolím pochybovat, a pokud je má pochybnost neoprávněná, pochybuji tedy alespoň o jejich duševním zdraví.
Kniha je rozdělená do tří částí.
První, úvodní, se zabývá teorií dětské sexuality, společenskými konvencemi a riziky. Zde lze vytknout leda snad přeceňování potřeby sexu u dětí. Ano, děti jsou často „sexuálně zvědavé“, ale je chybou srovnávat to s potřebou skutečné sexuální interakce s dospělým. Nechutná je úvaha o tom, kdy je dítě zralé k polykání semene – v momentě, kdy začíná přijímat polotekutou stravu. Ponechám stranou, jak takto staré děti sexuální interakci prožívají. Část o rizicích je rozhodně pravdivá a pro nás zajímavá tím, že odkrývá metody perzekuce zneužívačů dětí v USA, avšak nevidí jako riziko traumata, se kterými se potýká zneužité dítě. Tato traumata jsou podle autora způsobené jen a jen tabuizací ze strany „zlé společnosti“.\
V další části se kniha zabývá teorií lovu. Zde se popisuje, kde děti vyhledávat, kde se s nimi setkávat, a jak si najít práci, při které vejdeme s dětmi do kontaktu – a kde je můžeme zneužít.\r\nTato kapitola je bezednou studnicí naprostého egoismu, kdy je vše zaměřeno na získání dětského milence. Příklady (volné citace): Najděte si svobodnou ženu s dětmi, ta těžko hledá partnera. Pořiďte si malého pejska nebo králíčky, na to děti letí. Soustřeďte se na děti chudé, týrané a šikanované – ty velice snadno přijímají vaší lásku. Vrcholem této části pak je věta: Čím tlustší a ošklivější matka, tím je pro vás snadnější do té rodiny proniknout. (the uglier and fatter the moms, the easier it will be for you to get into that family.)
Vrcholem celé této sekce je pak autorův velice volný přístup k incestu a jeho schvalování, včetně jeho nelogického omezení na styky heterosexuální. Jako ideální stav (!) v tomto směru autor považuje zneužívání dcery otcem, syna matkou a následně sexuální hrátky mezi sourozenci. Odvolává se v tomto (mylně) na kulturu starého Řecka… Metody lovu jsou zde popsány velmi podrobně, až do takových detailů, jak odhalovat záznamová zařízení v bytech či školách. Taky tato část představuje takřka polovinu knihy.
Pokud jsme druhou část označili jako studnici egoismu, třetí část, praktické postupy, je studnicí alibismu. Zde je podrobně popsáno pět kroků, kterak vejít ve fyzický a posléze sexuální kontakt s dítětem. Bráno čistě biologicky, budiž autorům ke cti, že důrazně varují před koitálními technikami.
Zásadní problém této části je ale v tom, že všemi návody se jako červená nit táhne alibistické trvání na souhlasu dítěte. Od dítěte je souhlas vyžadován před každým dalším krokem. To zní velice hezky a ohleduplně, ale je třeba se soustředit na to, že celá tato věc je úplně mimo. Dítě může souhlasit (ze zvědavosti, z lásky, ze strachu) ale to, že souhlasí, neznamená, že je to pro něj prospěšné. I proto, že se zde jako nejvhodnější sexuální objekty uvádějí děti ve věku 4 – 5 let (částečně to přičítám preferencím autora) a tak nelze brát souhlas dítěte zcela vážně a jako pojistku jeho budoucí duševní pohody.
Praktický návod je v jednotlivých krocích tvořen vždy podrobným popisem činnosti, někdy rozděleným do více variant, podle toho, kolik času na svého „milého či milou“ máme, a praktickou ukázkou, psanou ve formě scénáře, kde vystupuje muž jménem Joe a jeho nevlastní pětiletá dcera Emilie, která až na drobná zaváhání se vším vždy radostně souhlasí. Tyto části lze označit za pornografii, což mi brání zde zveřejnit ukázku.
Kroků je, jak jsem zmínil, celkem pět. První dva se zbývají zvykáním si na tělesný kontakt, kdy dospělý dítěti líbá a laská nohy a následně ruce a trup.
V dalším kroku již dochází k naplnění skutkové podstaty trestného činu pohlavního zneužití, kdy jsou zkoumány a osahávány intimní partie dítěte, a následně drážděny rukou a ústy. V následujícím kroku pak je zkoumán genitál dospělého, včetně tréninku s kefírem, aby si dítě zvyklo na sperma.
Posledním krokem je „milování se“ (making love), kdy navíc k předchozímu dívka provádí tření mužova penisu o svou vaginu. Toto je uvozeno slavnostní večeří a romantickou atmosférou se svíčkami.
Co dodat? Dítěti se to možná líbí, cítí se ve středu zájmu, milované a obdivované, ale o co přijde? O dětství, je předčasně uvedeno do světa dospělých. Na dítěti leží břemeno tajemství, a i když se třeba po celé jeho dětství zneužívání neodhalí, v pubertě či v dospělosti na něj potom stejně dolehnou, třeba vzdor pozitivním vzpomínkám, pochybnosti a pocity viny. V přírodě dospělí jedinci nekopulují s mláďaty. V primitivních kulturách je dětství přísně odděleno od dospělosti iniciačními obřady. Nepřekračujme tedy tuto hranici, a ponechme dětem jejich dětství. Více jim dáme naší pozorností, láskou a pochopením bez sexuální motivace.
Kdybych měl najít na této knize něco pozitivního, tak snad jedině to, že verze, kterou jsem měl k dispozici já, byla ilustrována pěknými fotografiemi krásných děvčátek, a to zcela cudnými a vkusnými. Toť vše.
[29.01.2012 01:21:58] ksoft: No jo co dotat tuhle knihu sem taky četl již minulej rok taky mam tu verzi s obrazkama... Je to hnus co se tam popisuje no realne i deje...
[29.01.2012 01:32:54] ksoft: No jo co dotat tuhle knihu sem taky četl již minulej rok taky mam tu verzi s obrazkama... Je to hnus co se tam popisuje no realne i deje...
[29.01.2012 11:41:44] DanielKubeC: Kolektiv autorů by měl asi za trest sepsat druhý díl s názvem How to not praktice child love, aby se si sakra uvědomili, co je ve vztahu s dítětem důležité, jak potlačit svůj egoizmus a aby si také odpustily takové alibistické kecy. Ze své podstaty si myslím, že žádná knížka by neměla být zakázaná. Mein Kampf v knihovnách? Proč ne, ovšem s rozborem, který těm, kdo se rádi nechávají jednoduchými hesly zlákat, vysvětlí jejich podstatu. Tedy pokud věru na této knížce pracoval nějaký psycholog, jeho povinností bylo takový rozbor knize poskytnout. Pokud to neudělal, jeho úloha je k ničemu. Zásadní je to, cos v recenzi zmínil. Ne nikdo z nás si nesmí dovolit připravit dítě o jeho dětství. Je to vlastně absurdní, co na dětech z největší části milujeme, je jejich dětskost, a tu máme ohrozit jen kvůli sexuálnímu chtíči? Ano, pisatel knihy i přes to, že něco takového dokáže je nejspíš pedofil, což není tak důležité, je to hlavně idiot. A navíc když je gl, tak to bych ani z těch ilustrací nic neměl, tak radši na tuhle knihu zapomenu.
[31.01.2012 21:53:53] efix: Měl jsem možnost číst ten fiktivní rozhovor mezi otcem a jeho pětiletou dcerou a musím říct, že jsem to ani neměl chuť dočíst...